Akvaristický web

Ak sa Vám stránka páči povedzte aj kamarátom. .

Homepage

Zakládáme akvárium krok za krokem

V tomto článku Vám chci ukázat, jak si založit akvárium. Nebudu se zde zabývat věcmi jako, kde akvárium umístit a podobnými, neboť jsou velmi individuální.

1.krok - Nádrž

V dnešní době se už používají převážně akvária lepená. Já mám také akvárium lepené, pouze jsem hrany olepil černou lepící páskou, protože silikonové lepidlo bylo už hodně zaneřáděné od řas.

Nejdříve akvárium řádně očistím teplou vodou, nedoporučoval bych žádné saponáty a nic podobného, protože potom je třeba akvárium velmi pečlivě vymýt, takže pokud to jde, nepoužívejte saponáty.

Teď tedy akvárium umístíme na předem vybrané místo. Pod akvárium doporučuji použít polystyrénovou desku pro vyrovnání nerovností, protože pod dvěstělitrovým akváriem nám i malé zrnko písku může způsobit prasknutí, které nemusí nastat hned, ale třeba až za pár let. Pokud mám akvárium na místě, můžu ho umýt ještě jednou.

 

2.krok - Pozadí

Nyní je čas nainstalovat pozadí akvária. Já jsem prozatím volil pozadí tapetové, ale budu vytvářet pozadí polystyrénové, které nainstaluji dodatečně. Působí více esteticky než plakátová pozadí.

Pozadí akvária se dá také vytvořit například z břidlice, ale akvárium tím nabere na váze, proto doporučuji polystyrén.

 

3.krok - Dno

Ještě zkontroluji, zda jsem akvárium umístil na vybrané místo přesně, protože od této chvíle akvárium začne rapidně přibývat na váze. Na dno je vhodné použít křemičitý písek o zrnitosti kolem pěti milimetrů. Neměly by zde být žádné ostré kameny, protože by se o ně mohly ryby poranit. Písek, ať už zakoupený v akvaristice a nebo donesený z přírody, je dobré řádně proprat a převařit.

V akváriu by se mělo dno od zadní stěny ke přední svažovat. U zadní stěny tedy volím výšku dna klidně pět centimetrů a u přední např. dva centimetry. Tento svah vytváříme kvůli snadnější práci při odkalování, nečistoty se nám budou držet u předního skla. Potom je také dobré do dna nainstalovat například hadičku vzduchování, pokud ho budeme používat.

 

4.krok - Napuštění akvária, sázení rostlin a dekorace

Nyní doporučuji napustit si část předem odstáté vody. Bydlím na vesnici, takže nemusím vodu chemicky upravovat, jinak doporučuji vodu ošetřit nějakým přípravkem proti chloru. Napustíme tedy část vody (asi tak jednu pětinu) a nyní můžeme na dno naaranžovat dekorační předměty a také můžeme začít sázet rostliny. Pro dekorace platí, že by dekorační předměty jako kameny, jeskyně a podobně neměly mít ostré hrany, aby nedošlo k poranění ryb. To samozřejmě můžeme dělat i bez vody ale mně se lépe manipuluje s rostlinami, pokud už je v akváriu část vody.

Když máme rostliny zasázené, dopustíme do akvária zbylou část vody, ale doporučoval bych dopustit vodu tak deset centimetrů pod okraj, při instalaci vybavení nevytlačíme vodu ven. Zatím mám v akváriu pouze několik rostlin, protože zbylé jsem měl v době zakládání teprve objednané, ale akvárium by mělo být osázeno hustě.

Nyní je ta správná doba, abychom začali instalovat příslušenství. Začal bych filtrem, já používám závěsný vnější filtr Millenium 2000. Potom nainstalujeme topení, teploměr, připojíme motorek vzduchování a nakonec nainstalujeme osvětlovací kryt. Nyní dopustíme vodu do požadované výšky.

 

5.krok - Vpuštění ryb

Takto založené akvárium necháme minimálně týden, aby nám vzniklo uvnitř správné prostředí pro ryby, rostliny trochu zakořenily (můžeme je trochu přihnojovat) a aby bylo vše připraveno pro standardní provoz. Během tohoto týdne doporučuji mít spuštěný filtr a také svítit, jako při běžném provozu.

No a po týdnu je akvárium připraveno k provozu a k vpuštění ryb.

Založení akvária

První věc, kterou si musíte ujasnit, když se rozhodnete pořídit si akvárium, je, kam ho umístíte. Zařízené akvárium totiž není možné neustále přemísťovat. Jinými slovy: kam ho jednou dáte, tam také zůstane. Nádrž by měla být umístěna v úrovni očí, když se k ní postavíte, nebo když si k ní sednete.

Akvárium nesmí stát proti slunci, např. před oknem, nebo na místě, kam slunce "praží". Pokud totiž postavíte akvárium proti oknu, zabarvení ryb se vám bude jevit úplně odlišně než při vhodném umístění nádrže. Pokud se rozhodnete nádrž naopak umístit do velmi tmavého kouta místnosti, musíte se smířit s tím, že ji budete muset celý den osvětlovat.

Rozměry nádrže závisí především na jejím umístění v místnosti. Obecně se doporučuje, aby šířka byla větší než výška. To proto, aby byla co největší plocha vodní hladiny, čímž se docílí lepšího styku vody se vzdušným kyslíkem. Jaké použít nádrže se dočtete v kapitole druhy akvárií.

Na dno se nejvíce hodí hrubší dobře propraný říční písek. Vrstva písku stačí jen taková, aby v ní mohly rostliny dobře zakořenit. Vrstva písku by měla stoupat od předního skla směrem dovnitř nádrže. Více se o této problematice dočtete v článku dno akvária. Mezi vhodné dekorační horniny patří žula, gabro, čedič, znělec, ruly, svory, sedimenty, křemenec, břidlice. Vápence a opuky se používají zpravidla pouze na zvýšení pH nebo na správnou výživu ulit šneků. Více se dozvíte v kapitole Kameny.

Nyní následuje napuštění nádrže, při kterém se snažíme o co nejmenší zvíření písku na dně. Poté, co se vyrovná teplota v nádrži teplotě v místnosti, začněte se sázením rostlin. Nezapomeňte ještě zapojit technické vybavení jako filtr, topení, světlo a další.

Máte asi pocit, že jsem zapomněl na ryby? Nezapomněl, neboť musíte několik dní až týdnů počkat až rostliny úspěšně zakoření. Vyhnete se tím nepříjemným zákalům vody.

 

 

Rozmnožování ryb

Pokud se rozhodnete si sami odchovat malé rybky, budete k tomu potřebovat především chovnou nádrž. Ta bývá obvykle menší než hlavní. Pokud máte u akvária místo, doporučuji ji mít u něho nebo alespoň ve stejné místnosti. Pro vyběr vhodného místa platí stejná pravidla jako pro hlavní nádrž. Chovná nádrž by měla obsahovat teploměr, topení a vzduchování (to není vždy nutné).

Nejdůležitější pro odchov rybiček je rozpoznat správnou dobu pro přelovení ryb z hlavního akvária do chovné nádrže. Ta nastane těsně předtím, než začne samička vypouštět jikry nebo rodit živá mláďata. U živorodých rybek se pozná vhodná doba podle tmavé skvrny před řitním otvorem. Těsně před porodem má samička mohutné hranaté bříško. Rodí až 200 životaschopných mláďat a to až několik hodin. Počet mláďat a doba březosti závisí na teplotě vody, stáří ryby, jíjí kondici a výživě.

Po vypuštění jiker nebo mladých se obvykle samička přeloví nazpátek. Neplatí to však například pro skaláry, které necháváme u jiker z toho důvodu, že ovívají svými ploutvemi vajíčka a tím jim zajišťují stálý proud vody.

V chovné nádrži by se měla udržovat pokud možno stálá teplota a to zhruba taková, jaká je v hlavním akváriu, případně trochu vyšší. Po narození mladých je potřeba pravidelné krmení drobnou prachovou potravou, případně živou potravou.

Tyto informace platí obecně pro většinu druhů ryb. Pokud se však rozhodnete rybky odchovat, doporučuji Vám se podívat do atlasu ryb nebo odborných encyklopedií, jaké mají nároky na odchov.

 

 

Společenské akvárium

Každý začínající akvarista je samozřejmě nadšený velkou pestrostí nabídky ryb v akvaristikách a kupuje ty ryby, které se mu na první pohled nejvíce líbí. Výsledkem je pestrá paleta ryb s rozdílnými požadavky na prostředí. Závěr bývá většinou smutný, protože rybky buď ve velkém množství hynou nebo je terorizuje jedna velká ryba. V nejhorším případě se jejich počet rychle zmenšuje a jedna ryba úspěšně roste a roste...

Do akvária si samozřejmě můžete vybírat ryby podle barvy, ale především musíte respektovat jejich nároky na prostředí. Proto nemůžete nikdy spolu kombinovat ryby, které vyžadují dokonale čistou vodu s těmi, které s oblibou ryjí ve dnu. A stejně tak nelze kombinovat velké dravé nebo agresivní ryby s drobnými rybkami. Je potřeba taky pamatovat na optimální počet ryb v akváriu.

Pokud chováte v akváriu hodně druhů ryb, je nutné, aby nádrž obsahovala dostatek skrýší, v kterých by se mohli slabší jedinci skrýt před pronásledovateli. Protože akvárium má být univerzální, je dobré vytvořit skalnatý reliéf, jeskyňky, ale také volné dno pro ryby, které v něm s oblibou ryjí.

Nedoporučuje se také společenskou nádrž přeplňovat rybami, které se zdržují pouze v určité vrstvě vody. Může se tak lehce stát, že akvárium se zdá "prázdné". Proto vybírejte takové druhy ryb, aby společně zaplnily všechny vrstvy akvária. S výběrem Vám může pomoci i tento atlas ryb, kde u většiny rybek je popsáno v jaké vrstvě vody se obvykle zdržují a také, jak je jejich chov snadný či naopak.

 

 

Plovoucí rostliny

V přírodě existuje poměrně velký počet plovoucích rostlin, ale ne všechny druhy jsou pro akvaristiku vhodné. U všech plovoucích rostlin přirozeně platí, že vyžadují světlo, které dopadá shora. Všechny druhy světla, nejvíce však žárovky, vyzařují kromě světla také teplo. Plovoucí rostliny jsou tak nadměrně vysušovány a tím i poškozovány.

Pokud se rozhodnete pěstovat plovoucí rostliny, musíte počítat s vyšším umístěním osvětlovací rampy nad vodní hladinou. Pro úspěšný vývin plovoucích rostlin se také doporučuje odstranit krycí skla nad nádrží, aby se nad hladinou neudržovala nepřiměřená vlhkost.

Velice krásnou plovoucí rostlinou je vodní hyacint (Eichhornia crassipes), který je vhodný pro chov labyrintek, které si staví svá pěnová hnízda. Kromě rychle se množících druhů (např. Pistia stratiodes nebo Ceratopteris pteroides) lze použít i menší kapradiny rodu Salvinia. Nedoporučují se rychle se množící okřehky rodu Lemna (viz foto), protože se po čase stávají skoro neodstranitelným plevelem.

Plovoucími rostlinami lze výhodně ovlivňovat množství světla dopadajícího do akvária. Velké množství plovoucích rostlin však může nepříjemně ovlivňovat proudění vody v akváriu.

 

 

Rozmnožování rostlin

Existují dva způsoby rozmnožování rostlin a to vegetativní neboli nepohlavní a generativní neboli pohlavní (semeny, plody).

Také jsou známé druhy vodních rostlin, které se množí oddenkovými nebo kořenovými výběžky. U některých vodních rostlin může zakořenit i malá část jejich těla a pokračovat v růstu. Toto jsou typické příklady vegetativního množení rostlin.

Rostliny, které získáte nepohlavním rozmnožováním, jsou poměrně robustní a vyvíjejí se rychle. Při soustavném množení jednoho těla však rostliny během několika generací zdegenerují. Nově získané rostliny jsou pak méně odolné, nekvetou a mohou mít i zakrslý vzrůst.

Naproti tomu je známo, že všechny kladné vlastnosti vodních rostlin lze trvale (tedy bez újmy) udržet jen generativně, tzn. získáním semen a jejich výsevem. Tento způsob je samozřejmě také velmi progresivní a to do počtu nově získaných rostlin.

 

 

Automatická krmítka

Poslední dobou akvaristé používají pro dobu své nepřítomnosti (např. při dovolené) různé druhy více či méně složitých automatických krmítek. Jsou založené na principu dávkovače sypkého, granulovaného nebo tabletového krmiva. Pohon zajišťuje většinou elektromotorek, který je napájen z baterie nebo ze sítě.

Systémů je celá řada. Například pomalu se otáčející šnek, jehož jedno stoupání závitu představuje jednu denní dávku. Některá další krmítka pracují s pomalu se otáčející nízkou válcovou nádobkou, plnou komůrek se sypkým nebo granulovaným krmivem. Další typ krmítek je trubička s pomalu se pohybujícím pístem, který postupně vyhazuje do vody krmivé tablety.

Odborné obchody nabízejí slušný výběr automatických krmítek. Jejich instalace je velice jednoduchá: naplní se krmivem, postaví se nad otvor mezi skly a jejich mechanismus se uvede v činnost. Horší je, pokud máte na akváriu kryt se zářivkou. V tom případě musíte krmítko připevnit pod tento kryt. Krmítka mívají většinou kapacitu na 2 - 3 týdny.

 

 

Filtrace

Filtraci vody používáme především na odstraňování přebytečných organických látek z vody. Filtry pomáhají likvidovat zákaly vody způsobené buď mechanickými částicemi zvířenými ze dna nebo důsledky překrmování ryb, případně jiné nevhodné zásahy do biologické rovnováhy v akváriu.

Filtry se rozdělují na vnitřní a vnější:

Vnitřní filtry - např. půdní filtry (Výhodou je, že nejsou vidět, ale z praktického hlediska jsou velice nevhodné. Všechny nečistoty totiž stahuje do dna a po nahromadění je potřeba dno rozebrat a filtr vyčistit.) Nejrozšířenější jsou filtry molitanové, u kterých vidíte pouhým okem, kdy je potřeba je vyčistit. Jsou také podstatně levnější než vnější filtry. Vhodné jsou zejména do akvárií menších něž 100l. Jejich nevýhodami je, že v akváriu zabírají místo a nepůsobí příliš pěkným dojmem.

Vnější filtry - obvykle se umísťují po bocích akvária. Voda protéká přes různé filtrační směsy (rašelina, písek, aktivní uhlí, molitan...) - podrobnosti na konci stránky. Nejúčinnější jsou vnější filtry s vlastním čerpadlem. U vnějších filtrů se uvádí jejich objem a průtok v poměru. Např. průtok 600l za hodinu. Čím větší je objem filtru, tím lépe.

Vývod filtru mějte vždy pod hladinou. Zabráníte tím překysličení vody a vytlačení oxidu uhličitého (nutný pro rostliny) kyslíkem. Proud z filtru a ze vzduchovacího kamene (pokud jej máte) nesmějí jít proti sobě. Jeden musí navazovat na druhý, aby voda měla jednotný směr pohybu. To platí i pro větší nádrže, kde je více filtrů.

Filtry (vnitřní i vnější) také pomáhají vyrovnávat teplotu mezi hladinou a dnem akvária. Teplotní rozdíl může být až 5°C. Plovoucí rostliny mohou také omezovat nebo úplně zabraňovat proudění vody.

Filtrační náplň

Druh filtru

Akvária

Korálový písek

oba

mořská

Hrubozrnný písek

oba

sladkovodní

Umělá náplň

vnější

většina

Rašelina

oba

kyselá voda

Aktivní uhlí

oba

všechna

Vápenec, dolomit

oba

mořská

Filtrační vata

oba

všechna

 

 

Osvětlení akvária

Světlo se rozlišuje na denní a umělé. Pokud se Vám podaří denní světlo účelně využít, stačí den v akváriu umělým světlem pouze prodlužovat. Délka dne v tropech se pohybuje kolem 12 hodin. Obvykle se uměle dosvěcuje ráno a večer nebo i celý den v případě, že se nádrž nachází daleko od slunečního světla. Obvyklá doba "dne" v akváriu by se měla pohybovat okolo 12 - 14 hodin. Osvětlení akvária by se nemělo v průběhu roku nijak měnit v závislosti na ročním období.

Vliv světla na ryby není zanedbatelný. Nevhodné osvětlení ryby stresuje a naopak dobrá volba osvětlení umožňuje dobrý vývoj a kondici ryb. Ranní přechod ze tmy do světla tedy nesmí být prudký, neboť by to u ryb mohlo vést až k šoku. Nejlépe se tomu vyhnete, pokud nejprve rozsvítíte v místnosti s akváriem nějaké jiné světlo (třeba lustr) a za chvíli nato až samotné světlo u akvária. Praktické jsou také spínací hodiny, které rozsvítí a vypnou akvárium v daný čas.

Jestli je lepší používat žárovky nebo zářivky, na to není jednoznačný názor. Více se však mezi akvaristy prosazují zářivky (zejména vzhledem k spotřebě). Nejlepší je světelný zdroj s převládající žlutou a červenou složkou záření. Někteří akvaristé, kteří nemají zářivky, používají stmívající žárovky. Je to pro ryby asi nejpřirozenější přechod z tmy do nového dne.

Pokud používáte žárovky, dbejte na to, aby spodní část baňky nebyla blízko skla akvária. Pokud není dostatečně silné, mohlo by z důvodu přehřátí prasknout. Stejně tak se doporučuje zakrýt elektroinstalaci, aby se nedostala do styku s vodou.

Ne každá rostlina má stejné nároky na světlo. Nejvyšší nároky mají šípatky, Echinodory a nízké kobercové druhy. Ve stínu se naopak zabydlí Anubisy a Kryptokoryny.

 

 

Dno akvária

Materiál, který použijete na dno, má v akváriu velký význam. Ovlivňuje kvalitu vody, kondici ryb, růst rostlin a údržbu nádrže. Mezi nejpoužívanější materiál, který se používá na tvorbu dna, patří bezesporu písek. Méně časté jsou oblázky, štěrk, uhlí nebo rašelina.

Středně hrubý písek o zrnitosti 2 - 5 mm je nejčastěji používaným materiálem pro tvorbu dna. Nejvhodnější jsou tmavé písky (např. hnědé). Hodí se pro bohatě osázené společenské nádrže, neboť hrubá zrna zajišťují přístup kyslíku ke kořenům rostlin a nedochází k hnití dna. Při výběru písku je dobré vědět, že není vhodný kopaný písek a písek s velkým množstvím vápenatých sloučenin. Ideální je čistý říční křemičitý písek.

Jemný písek se získá prosíváním říčního písku. V akváriích s jemným pískem je možné pěstovat rostliny pouze v květináčcích s hrubší náplní. Máte-li ryby, které vyžadují tvrdou alkalickou vodu, je možné použít i převařený mořský písek.

Velmi jemný písek o zrnitosti menší než 1 mm je vhodný pro ryby, které se rády zahrabávají, získávají potravu prosíváním písku nebo pro ryby, které požírají písek pro lepší trávení.

Oblázky mají především dekorační význam a používají se u větších nádrží. Nevýhoda spočívá s zahnívání krmiva, které se dostane mezi oblázky.

Štěrk slouží především pro zvýraznění rostlin pěstovaných v akváriu. Jeho nevýhodou jsou ostré hrany, které mohou nejen poškrábat sklo, ale také poranit ryby.

Uhlí je vhodné do akvária s rybami, které vyžadují tmavý podklad. Nejvhodnější je čisté hnědé uhlí o zrnitosti 5 - 15 mm, které před vložením do akvária properete, převaříte a 2 - 3 týdny znovu propíráte, aby došlo k odstranění nežádoucího uhelného prachu. Někteří akvaristé používají pro test uhlí paví očka, která jsou citlivá na toxické sloučeniny. Uhlí se používá především při chovu některých halančíků a drobnějších teter (např. neónek, teter žhavých). Hnědé uhlí mírně okyseluje vodu a omezuje růst řas. Uhlí nesnáší ryby vyžadující tvrdou zásaditou vodu. Nejčasteji se uhlí, díky svým kladným vlastnostem, přidává do písečného dna.

Rašelina se v dnešní době již téměř nepoužívá, neboť ji nelze čistit a probíhají v ní hnilobné procesy.

Vrstva materiálu, který tvoří dno, se má svažovat směrem od zadní stěny k přednímu sklu nádrže. Vzadu se doporučuje vrstva asi 5 - 15 cm silná a u předního skla alespoň 2 cm. Pokud dodržíte toto pravidlo, opticky se Vám zvětší objem nádrže a usnadníte si i čistění nádrže, neboť nečistoty se budou převážně hromadit u předního skla. Aby nedocházelo k sesouvání písku k přednímu sklu nádrže, zpevněte vrstvy písku kořeny a kameny.

 

 

Kameny

Při volbě, jakou dekoraci v akváriu použijeme, musíme mít na paměti, že do akvária patří jen takové materiály, které nemohou uškodit rybám, rostlinám ani ostatním obyvatelům akvária.

Mezi nevhodné kameny patří vápence, které způsobují nežádoucí vyšší tvrdost vody. Z přírodních zdrojů se doporučují větší světle žluté i tmavé křemeny, ale zejména břidlice, protože se dobře štípe a lze z ní vytvořit nádherné předěly a terasy.

Kameny použité v nádrži nesmějí mít ostré hrany, o které by se mohly ryby poranit! Vůbec nejlepší jsou kameny z čistého potoka, které jsou po dlouhých letech dokonale oblé. Z kamenů lze vytvářet různé stavby, ale doporučuji postavit především jeskyňky, do kterých se některé ryby s oblibou schovají a cítí se tam mnohem bezpečněji.

Do sladkovodního akvária se nepoužívají kameny a útvary, které jsou typické pro mořské akvárium.

Čištění

Čištění akvária je jednou z nejběžnějším rutin každého akvaristy. Správné čištění akvária by se nemělo omezit pouze na odsátí dna, ale i na odstranění řas ze skel akvária. Aby bylo na dně co nejméně zbytků potravy, je nutné dodržovat několik zásad správného krmení.

Na dně se ukládají zbytky potravy nebo rostlin a jiné nečistoty. K odstranění těchto nečistot se nejčastěji používá tzv. odsávací zvon (odkalovač). Nejčastěji bývá vyroben ze skla, ale rozšířený je i zvon z umělé hmoty. Po nasátí přes připojenou hadičku začne voda s nečistotami samospádem vytíkat do připravené nádoby. Tento postup se však nedá uplatnit, pokud nemáte dostatečné převýšení mezi akváriem a danou nádobou. V tomto případě lze použít například ruční odkalovač.

K očištění skla od řas se nejčastěji používá klasická stěrka se žiletkou. Doporučuji však použít magnetickou stěrku, kterou zakoupíte ve většině obchodů s akvaristikou. Odstranění řas poté zvládnete mnohem rychleji a jednodušeji než s "klasickou" stěrkou. Pokud chováte např. ancistruse, nezapomeňte mu nechat alespoň zadní stěnu neočištěnou, aby se na ni mohl živit.

Pokud máte na akváriu skleněné krycí sklo, je dobré ho čas od času také vyčistit, neboť se na něm usazuje vodní kámen, což má za následek zhoršení pronikání světla do akvária. Použijete-li na odstranění tohoto nánosu agresivnější chemický prostředek, je poté nutné toto sklo důkladně opláchnout čistou vodou, aby nedošlo k zamoření akvária jedy.

Druhy akvárií

Lepená akvária se těší velké oblibě, neboť jsou levná, nepodléhají korozi a vyrábějí se velice snadno. Je dobré, pokud umístíte pod akvárium pružnou podložku z plsti nebo polystyrenu. Hrany akvária polepte z vnějšku černou páskou. Zabrátíte tím poškození hran, ale především v rozích akvária neporostou řasy, které spojům škodí. Tento typ akvária je velice vhodný nejen pro začátečníky, protože se bez problémů udržuje.

Litá akvária vyžadují pod sebou pružnou podložku podobnou jako lepená akvária. Jsou však mnohem choulostivější, např. na poškrábání nebo na prudké změny teplot. Litá akvária mohou mít maximální objem 40 litrů, hodí se tedy pouze jako odchovné nádrže.

Rámová akvária se vyrábějí zpravidla z ocelových úhelníků. Existují i materiály, které nepodléhají korozi, např. novodur. Tato akvária musí stát na stojanu nebo vystužené skříňce.

Samonosná rámová akvária nepotřebují stojan. Nezapoměňte, že čím větší manipulační prostor budete nad akváriem mít, tím bude údržba snazší. Minimálně se doporučuje 20 cm.

Rozhodně nechovejte ryby v akváriích tvaru koule, bylo by to vyložené týrání ryb!

Rozdělení nádrží podle velikosti:

malé

do 20 cm délky, do 10 litrů

střední

do 50 cm délky, do 50 litrů

velké

do 100 cm délky, do 300 litrů

extra velké

nad 100 cm délky, nad 300 litrů

 

 

Krmení

Výživa ryb v akváriu je velice odlišná od způsobu jejich obživy ve volné přírodě, kde je jejich jídelníček mnohem bohatší. Skládá se nejen z vodních živočichů, larev, malých rybek, ale i z hmyzu, který dosedne na hladinu. Některé druhy ryb se neobejdou bez rostlinné složky. Narozdíl od ryb v přírodě, jsou akvarijní ryby odkázány na krmivo od akvaristy. Proto musí potravu často střídat a nekrmit neustále tím samým.

Základní pravidlo říká, že ryba je lepší hladová než překrmená. Rybky proto krmte jen v malých dávkách, aby potravu stačily spotřebovat do pěti minut. Lepší je ryby krmit víckrát než dvakrát denně. Ideální je třikrát, ale na to nemá mnoho lidí čas, takže alespoň ráno a večer. Pro rybky je velice zdravé, pokud je necháte třeba jeden den týdně hladovět. Nejenom že jim to prospěje, ale také vyčistí akvárium od zbytků potravy.

Výborná je také živá potrava. Mezi nejznámější živou potravou patří nítěnky, které koupíte ve většině obchodech specializovaných na akvaristiku. Výhodné je používat speciální krmítko ve tvaru kužele, z kterého si rybky jednotlivé nítěnky sami vytahují. Zabráníte tak tomu, aby se nítěnky zavrtávaly do písku.

Další velice často používanou živou potravou jsou komáří larvy. Ty si můžete dokonce nalovit sami na otevřených vodních plochách převážně v létě. Stačí třeba i obyčejný sud. Po nalovení přes jemnou síťku si však musíte dát pozor, aby nedošlo k zavlečení infekce do akvária. Doporučuji tedy důkladné proprání nalovených larev. Nevpouštějte je však do akvária najednou. Pokud by je ryby nestačily všechny najednou zkonzumovat, mohlo by se stát, že Vás poté budou v noci obtěžovat vylíhnutí komáři. Mezi další živou potravu patří např. buchanky, perloočky, vířníci, patentky a nálevníci.

Chcete-li delší dobu uchovat živou potravu a nemrazit ji, umístěte ji do větší otevřené nádoby na chladné a stinné místo. Rozhodně neuškodí, pokud přidáte i vzduchování. Zde je návod, jak uchovat delší dobu jednotlivé druhy živé potravy:

Koretry (sklovité komáří larvy) - Skladujte ve větších nádobách s vodou na chladném místě.

Nítěnky - Skladujte v tekoucí vodě a krmte jimi až po několika dnech od zakoupení, aby vytrávily.

Patentky (červené pakomáří larvy) - Skladujte v chladu na tácu s vodou, vrstva patentek však nesmí být vyšší než 1cm. Pozor! Patentky nevydrží dlouhé uskladňování.

Plži

Plži nejsou pouze ozdobou akvária, ale velice užiteční živočichové, kteří fungují jako "uklízecí četa". Požírají uhnívající zbytky rostlin nebo zbytky již uhnívající potravy, kterou ryby nestačily zkonzumovat a také čistí sklo a rostliny o

 
Ak chcete aj vaše akvárium v galérii pošlite foto na risok@centrum.sk Posielať môžte aj inzeráty.